|
| |
|
| |
|
|
Dopady pandemie COVID-19 na podnikání malých a středních podniků
Štarhová, Eva
Štarhová, E. Dopady pandemie COVID-19 na podnikání malých a středních podniků. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2024. Náplní diplomové práce je s využitím pomocných nástrojů pro analýzu vnějšího prostředí, posoudit dopad pandemie Covid–19 na malé a střední podniky v odvětví pivovarnictví a identifikovat faktory, které umožňují úspěšně reagovat na krizové situace související s pandemií. Dále jsou formulována opatření pro případ neočekávaných negativních změn ve vnějším prostředí podniků. Práce vychází z obsahové analýzy sekundárních kvantitativních dat, což umožňuje zobecnit výsledky na širší spektrum podniků. Krizová opatření, které minipivovary přijaly, zdůrazňují jejich adaptabilitu a kreativitu při rychlém přizpůsobování se nepředvídatelným tržním podmínkám. Konkrétní doporučené strategie jsou navrženy jako preventivní opatření s cílem eliminovat potenciální negativní vlivy ve vnějším prostředí podniků, zejména v reakci na nestabilitu tržních podmínek a dynamiku spotřebitelského chování.
|
|
| |
|
| |
|
|
Příprava pandemického plánu - průběh pandemie chřipky způsobené virem Pandemic A (H1N1) 2009 v Plzeňském kraji
VELKOBORSKÁ, Marcela
Chřipka je onemocnění, které každoročně postihne 5-15 % světové populace. Během chřipkové pandemie může onemocnět 40-50 % světové populace a mohou zemřít milióny lidí. Opatření vyplývající z pandemických plánů pomáhají omezit šíření viru chřipky, snížit nemocnost i úmrtnost. V dubnu 2009 se objevily první případy pandemické chřipky způsobené virem Pandemic A (H1N1) 2009 na americkém kontinentě, v České republice byl první případ zaznamenán v květnu, v Plzeňském kraji v červenci. Na základě těchto skutečností jsem se rozhodla posoudit pandemické plány na úrovni Plzeňského kraje a také zanalyzovat průběh pandemie v Plzeňském kraji. Po prostudování Pandemického plánu Plzeňského kraje a Pandemického plánu Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje jsem dospěla k závěru, že v případě pandemie způsobené vysoce virulentním kmenem chřipky by nebylo možné pandemické plány účelně využít. Nedostatky se týkají hlavně způsobu distribuce pandemické vakcíny a antivirotik. Dalším nedostatkem je absence parenterální formy antivirotika. Projevila se i špatná informovanost obyvatelstva, jejímž důsledkem bylo hromadné odmítání očkování pandemickou vakcínou a preventivního užívání antivirotik. Analýzou průběhu pandemie v Plzeňském kraji bylo prokázáno, že u mnoha pacientů s pandemickou chřipkou byl v anamnéze přítomen rizikový faktor závažnějšího průběhu chřipky. Pokud by tito pacienti byli očkováni pandemickou vakcínou, na což měli podle plánů nárok, mohli být před onemocněním uchráněni, některým by očkování zachránilo pravděpodobně i život. Také bylo prokázáno, že se původně pandemický kmen viru Pandemic A (H1N1) 2009 stal v sezóně 2010-2011 původcem běžné sezónní chřipky.
|
|
|
Odhad rizik u preventivních a následných krizových opatření při výskytu ptačí chřipky v České republice
NOVOTNÁ, Lucie
Téma mé bakalářské práce je: {\clqq}Odhad rizik u preventivních a následných krizových opatření při výskytu ptačí chřipky v České republice.`` Lidstvo se už od počátku své existence potýká s řadou nemocí. V poslední době nabrala na významu právě ptačí chřipka. Historie ptačí chřipky je zřejmě velmi stará, byla chřipkou, která postihovala široké spektrum ptačích druhů, avšak zvedla zájem veřejnosti až v případě onemocnění člověka v Hongkongu v roce 1997. Od této doby měla na svědomí stovky lidských životů. V bakalářské práci jsem se snažila odhadnout možná rizika u preventivních a následných krizových opatření při výskytu ptačí chřipky v České republice. Byla použita {\clqq}slovní`` odhadu rizik a zvolena tři možná rizika při výskytu ptačí chřipky v České republice - riziko vzniku onemocnění člověka ptačí chřipkou; riziko vzniku onemocnění u drůbeže ptačí chřipkou a riziko vzniku pandemického viru. Při odhadu rizik byla zohledněna zejména činnost při likvidaci a prevenci ptačí chřipky složkami integrovaného záchranného systému, činnosti chovatelů nebo veřejnosti. Jako nejméně rizikové z pohledu šíření nákazy se zdají být činnosti integrovaného záchranného systému vzhledem k jejich odbornosti a proškolenosti. Význam veřejnosti v možnosti šíření ptačí chřipky se zdá být malý, ale dostatečná informovanost je zcela jistě na místě. Bylo zjištěno, že největší význam při možnosti šíření ptačí chřipky na ptáky nebo na člověka, má chovatel a ostatní pracovníci v chovu, zvláště při nedostatečné desinfekci a opomíjenými povinnostmi, které jsou dány právními předpisy.
|
host ::
RSS.